Jak to jenom říct

V její rodině se roky mlčelo. O židovství, o slavném dědečkovi, o tátovi zavřeném v komunistickém lágru. Jenže smutky, o nichž se mlčí, nikdy nezmizí. Věra Roubalová se rozhodla nemlčet. Nebylo to snadné, ani ji život nešetřil. Jako signatářka Charty 77 čelila spolu s manželem Pavlem výslechům, sledování StB, nesvobodě. Euforii z pádu režimu brzy vystřídala bolest ze ztráty Pavla. Když se Věra se čtyřmi dětmi vrací do Prahy, vstoupí jí do života uprchlíci - a už v něm zůstanou. Věra čelí smutku a zároveň radosti z nové práce, její vnitřní síla ji pohání dál.