Salve 2/2022 | Hodnoty v čase

Obsah

• Pavel Hošek: Evropské hodnoty, křesťanské hodnoty a kolektivní identita českého národa

• Tomáš Petráček: „Přinášíme vám vaši tradiční kulturu!“ Proměny vnímání a prosazování hodnot v dějinách západního křesťanství

• DOMINIK OPATRNÝ: KAM SE PODĚLY TRADIČNÍ HODNOTY? POMĚR MEZI KULTURNÍMI TRADICEMI A MRAVNÍMI HODNOTAMI PODLE GAUDIUM ET SPES

• Massimo Faggioli: Jak překročit paradigma „buď hegemonie, anebo pronásledování“. Církev tváří v tvář pluralismu

• Roger Scruton: Význam společné kultury (Úvod Jakub Jirsa)

• Anne-Marie Pelletierová: Zakoušení hranic a biblická moudrost

• Timothy Radcliffe OP: Tradice a tvořivost: Paradigma Nového zákona

• Fjodor Michajlovič Dostojevskij: 16. dubna. Máša leží na stole. Uvidím se s Mášou?

• Petr Beneš: Komentář k Dostojevského Máše

• Rozhodující je poctivost. Rozhovor s Danielem Pastirčákem

• Martin Vaňáč: Mezi evangeliem a politikou. Zápas o „křesťanské hodnoty“ v ČR tváří tvář evropské migrační krizi v letech 2015–2016

• Vnímání tradičních hodnot v české společnosti. Rozhovor se sociologem Vojtěchem Prokešem

• Matej Cíbik: Politická korektnost a „cancel culture“. Hrozí nová totalita?

• Lukáš Fošum OP: Nacházet smysl a dávat příklad. Poslušnost k autoritám na cestě hledání pravdy a dobra

• Josef Kroutvor: Kresby, kresbičky i čmáranice. Legenda k obrazovému doprovodu
  

Ve snaze vyjádřit specifikum křesťanské tradice a křesťanských hodnot se naši autoři napříč různými přístupy vracejí k zdánlivě banálnímu tvrzení: vrcholnou výpovědí křesťanství a klíčem k interpretaci všeho ostatního je jen a pouze osoba Ježíše Krista. On sám definuje identitu křesťana a zakládá její kontinuitu v dějinách. Všechno křesťanské je jenom dílčím svědectvím – více nebo méně úspěšným pokusem Ježíši porozumět a vztahovat k němu všechny oblasti života. Nutně proto zahrnuje prvek diskontinuity a plurality, aniž by to znehodnocovalo fundamentální ontologickou a existenciální zkušenost. Člověk je ve křtu trvale napojený na Krista, ale jako člověk-křesťan zůstává nehotový – dál putuje. Křestní existenci, kterou dostal, může aktivně rozvíjet jenom postupně a nelineárně. Má čas – možnost za jedinečných okolností promýšlet a zkoušet – hledat, jak konkrétně věřit, doufat a milovat. Osoba Ježíše Krista však určuje všechno skutečně křesťanské úsilí jako plně humanistické a zároveň vztažené nad sebe. — Zuzana Matisovská, z editorialu čísla