Právo exklusivity při papežských volbách

Papežské volby vždy přitahovaly pozornost odborníků i široké veřejnosti a až do dnešní doby si zachovaly jistou míru tajemství. Papež, jakožto hlava katolické církve, soustřeďoval ve svých rukou značný vliv a vedle čistě církevních záležitostí vstupoval také do politických a mocenských problémů. Světští vládcové se proto snažili již od raných dějin papežské volby ovlivňovat a osobovali si právo určovat, kdo má katolickou církev vést. Mezi mnoha způsoby ovlivnění papežských voleb vyniká tzv. právo exklusivity. Projevovalo se jako oprávnění některých katolických panovníků vyslovit v rámci volebního konkláve svůj nesouhlas s jedním z kandidátů papežského stolce, a tím ho z volby vyloučit. Ačkoliv církev tyto praktiky často kritizovala, přetrvaly po celý novověk a teprve na počátku 20. století byly s konečnou platností zakázány.