Pod prahem svítá

Bohuslav Reynek je dnes řazen k čelným představitelům českého, spirituálně orientovaného básnického proudu a tento výsostný znak své poezie naplňuje i v tomto útlém výboru, který je navíc doprovázen ukázkami z jeho grafické tvorby. I zde, byť na malém prostoru, nacházíme stopy po Reynkově silné křesťanské inspiraci, zpočátku ovlivněné expresionismem. Víra se pak pro autora stává nástrojem, který konfrontuje s úzkostmi člověka uprostřed světa, v němž mizí a ztrácejí se základní duchovní hodnoty a z něhož má Bůh být vymýcen. I proto se básník obrací k přírodě rodné Vysočiny či obyčejným předmětům z venkovského prostředí, jež na něho působí jako zdroje uchovávající si své tradice. A i když se v Reynkových verších objevují motivy smutku, rozpadu a zmaru, lze tyto tíživé pocity chápat jako konstruktivní sílu, která se objevuje v důsledku disharmonického vývoje lidské existence. V básníkových textech rovněž zaznívá i akcent životního bilancování a předtucha smrti, kterou autor nechápe jako destruktivní sílu, ale jako naprosto přirozenou součást koloběhu života.