Na prahu proměny

V jedné z prvních meditací knihy čteme: „Musíme zklamat, padnout, vrhnout se do samotného jádra tajemství naší existence, jinak nemáme šanci najít svou pravou cestu.“ Tato slova shrnují základní myšlenku všech 365 meditací v tomto průvodci mužské spirituality na každý den: totiž že skutečnou celost a svatost lze najít jen díky určitému utrpení či odevzdání. Snad každý se ve svém životě musí vypořádávat s něčím temným, s nějakým zraněním. Rohr tuto bolest uznává a ve své knize se jí přímo dotýká – bez okolků, avšak hojivě. I když se nám dnes vtlouká do hlavy, že pád, zklamání a utrpení jsou špatné, v autorově pohledu je bolest, ať už na sebe bere jakoukoli podobu, nevyhnutelná: je jedinou branou, skrze niž lze dojít k pravému, reálnému poznání sebe sama. A toto poznání je současně východiskem pravého setkání s Bohem. Stát se lepším, úplnějším člověkem znamená potkat se se svou vlastní temnotou a dovolit, aby uvolnila své místo celkové proměně člověka.