Milý Walafrido

Můj milý Walafrido,

včera jsem slíbil napsat ti něco o nejúčinnější zbrani duchovního boje. Je to svatý růženec. Není to pro mě žádná teorie, je to má vlastní zkušenost. Větší část svých dvaasedmdesáti let svádím duchovní zápas – ne bez pádů, zranění, zajetí a zdrcujících porážek – jsem však přesvědčen, že neprohraji válku, protože ve svých rukou držím zbraň mocnější než cokoliv, čím se mohou proti mně vytasit pekelné hordy…

Když malé dítě něco bolí nebo má jinou potíž, nepřemýšlí nad tím, jak vyjádří svou potřebu pomoci, nehledá slova. Jednoduše křičí, dokud maminka nedá vše do pořádku. Je ode mě neuctivé navrhovat, že růženec je nejúčinnější způsob křiku, dokud maminka nedá věci do pořádku? Zjistil jsem, že když se modlím růženec bez snahy být vynalézavý, jako dítě dožadující se mámy, svatá Matka Boží vždycky zasáhne. Pochopí celou situaci. Ví, jak si má vyložit můj neartikulovaný křik. A jako ta nejlepší matka udělá přesně to, co je zapotřebí.

A kdo je Walafrido?

Každý z nás.